Zdroj: Lidovky.cz
Zemní plyn tu s námi bude ještě nejméně 20 let, říká v rozhovoru pro Lidovky.cz šéf Pražské plynárenské Martin Pacovský. Podle něj je nyní nejlepším typem paliva pro ekologizaci teplárenství, do budoucna se ale musí počítat i s dalšími „čistými“ alternativami.
Lidovky.cz: Roční emise skleníkových plynů na jednoho obyvatele České republiky jsou podle dostupných dat zhruba o třetinu vyšší, než je evropský průměr. Proč tomu tak je?
Je to dáno spíše historicky, strukturou průmyslu v Česku, protože jsme relativně průmyslovou zemí. Navíc zůstává vysoký podíl spotřeby uhlí při výrobě tepla.
Lidovky.cz: V médiích se v této souvislosti jako východisko stále častěji zmiňuje takzvaná ekologizace teplárenství. V čem spočívá?
Ekologizace je zjednodušeně řečeno nahrazování spalování uhlí nyní zejména zemním plynem, do budoucna pak i dalšími „čistými“ zdroji, jako je třeba bioplyn či vodík. Dobrou ukázkou jsou dodávky tepla z Mělníka pro Prahu, kdy mělnická teplárna bude přeměněna z uhelného paliva právě na zemní plyn.
Lidovky.cz: A jaký je stav ekologizace po celé republice?
Ekologizace probíhá, ale je to o financích. Přechod z vytápění uhlím na vytápění zemním plynem něco stojí. Nyní však existuje dotační podpora na přebudovávání centrálního zásobování teplem z uhlí na zemní plyn, přičemž teplárny toho využívají. Vývoj v tomto je a v následujících pěti letech jej očekávám ještě větší. Navíc menší objekty, jakými jsou třeba školy, jsou většinou vytápěny plynem už dávno.
Lidovky.cz: Jakým způsobem se přechod od uhlí k zemnímu plynu v rámci teplárenství dotýká zákazníků?
Rozhodně tu jsou odlišnosti napříč republikou. Cena z vytápění zemním plynem je v současné době v tomto ohledu trochu nižší než při vytápění uhlím. Závisí to však i na aktuálních cenách emisních povolenek v případě uhlí a na aktuálních cenách zemního plynu.
Lidovky.cz: Chápu to tedy správně, že zemní plyn je nyní nejlepším typem paliva pro vytápění?
Ano, v současné době je nejlepším typem paliva pro vytápění i samotnou ekologizaci. Klimatický plán Prahy nicméně předpokládá, že zemní plyn je jenom jakési přechodné médium a do roku 2050 je potřeba vyřešit úplnou ekologizaci teplárenství. Nicméně zemní plyn tu určitě bude ještě tak minimálně dvacet i více let.
Lidovky.cz: A jaké jsou alternativy?
Myslím, že jednou z možných náhrad jsou již nyní tepelná čerpadla, což už je relativně známý koncept, akorát se to bude dělat ještě ve větším rozsahu. Některé studie pak zmiňují vodík, jeho reálná aplikace ve vytápění ale zatím neexistuje. Přepokládám, že uvidíme rozmach solárních elektráren.
Lidovky.cz: V předchozí části jste zmínil pražský klimatický plán. Podle něj dojde do roku 2030 k investicím v hodnotě okolo 230 miliard korun do takřka sedmi desítek opatření zaměřených na snížení emisí oxidu uhličitého. Která vás zaujala nejvíce?
Nejvíce asi projekt týkající se tepelných čerpadel či výroba bioplynu v čističce odpadních vod. Pak je tam celá řada menších řešení jako třeba fotovoltaika na střechách. Ta má smysl takřka všude a podle mě se stane standardem. Velká část opatření je užitečná a hlavní město Praha na to plánuje čerpat dotace z různých podpůrných fondů, takže by náklady nemusely být tak obrovské.
Lidovky.cz: To vše přichází s vědomím, že do roku 2050 je v plánu dosažení uhlíkové neutrality na území EU. Podle některých expertů to je ale takřka nemožné. Jak tuto vizi vnímáte vy?
Podle mě je to velmi ambiciózní a myslím, že v současné době vlastně nikdo neví, jak úplné uhlíkové neutrality dosáhnout. Na druhou stranu to ale není nic, co by bylo z říše sci-fi. V roce 1990 taky nikdo netušil, že fotovoltaika na střeše bude běžná a na moři budou větrné elektrárny. Proč si tedy nedávat ambiciózní cíle? Myslím, že se spoléhá na technologický rozvoj řešení a to, že do budoucna budou vznikat nové formy využití vodíku a podobně.
Lidovky.cz: Jak se dotýká ekologizace a klimatický plán Pražské plynárenské?
Když člověk směřuje ke snížení uhlíkové stopy, do jisté míry to vede ke snižování nákladů na fungování. Dobrým příkladem je zrušení tisku na papír a digitalizace, což snižuje nejen uhlíkovou stopu, ale i náklady. Myslím tedy, že současné dění firmu posouvá k větší efektivitě provozu. Ekologizace pro nás není něco, co bychom museli dělat z donucení.
Lidovky.cz: Sám jste v minulosti uvedl, že chcete, aby firma byla takzvaně zelenou. Jak toho chcete dosáhnout?
Přál bych si, abychom jako Pražská plynárenská fungovali uhlíkově neutrálně, věřím, že by to mohlo jít rychle. Samozřejmě plyn, který distribuujeme, určitou uhlíkovou stopu má, ale ten zbytek jako provoz kanceláří a podobně by měl být uhlíkově neutrální, aby ekologický dopad Pražské plynárenské byl nula. Také chceme udělat pilotní program v areálu v Michli – fotovoltaika na střeše, elektrolyzér, vodík. Rádi bychom vodíkové technologie potom nabízeli ostatním městským částem. S pražskými službami už nyní jednáme o modelu, kdy by vodíkové vozy svážely odpad.
Lidovky.cz: Co mají do budoucna očekávat lidé kupující si teplo?
Za nás mohu říci, že budeme nabízet širší paletu způsobů vytápění. Zřejmě nejen zemním plynem, ale i elektřinou, tepelnými čerpadly, či třeba právě vodíkem. Budeme také poskytovat poradenské služby v této oblasti. Věřím, že něco z toho se projeví už příští rok a zákazníci tak uvidí změny relativně rychle.
Martin Pacovský (48)
Vystudoval VŠE v Praze a má titul MBA z Rochester Institute of Technology.V minulosti řadu let působil v ČEZ, kde prošel mnoha pozicemi a odcházel roku 2019 jako šéf oddělení obnovitelných zdrojů.
Kromě toho roku 2014 vstoupil jako předseda správní rady do společnosti Znojemský městský pivovar, přičemž následující rok přijal stejnou roli v Jarošovském pivovaru. Roku 2016 pak založil Gourmet Invest zaměřený na potravinářské projekty.Předsedou představenstva Pražské plynárenské je od ledna letošního roku.
Facebook
Youtube