CHCI VYTVOŘIT ENERGETICKÝ NETFLIX

Zdroj: REFLEX SPECIÁL | Strana 56 | Autor: VILIAM BUCHERT

Ceny plynu a elektřiny patří k nejdiskutovanějším otázkám současnosti. A nebude to jiné ani v příštích letech. „Právě proto chceme zákazníkům nabídnout nové unikátní služby,“ vysvětluje Martin Pacovský z Pražské plynárenské. A připomíná, že část lidí si bude energii vyrábět sama. Jak se budou vyvíjet zelené energie v České republice?
Bude to pro nás spása, nebo s ní budou spojené problémy, například kvůli cenové dostupnosti pro firmy i jednotlivé odběratele? A jak budou vypadat chytrá města a chytré domácnosti budoucnosti? „Náš život zásadně změní moderní technologie a bude zelenější. Věřím v tento vývoj,“ říká MARTIN PACOVSKÝ, předseda představenstva hlavním městem vlastněné firmy Pražská plynárenská.

* Nedávno jste říkal, že se chcete více zaměřit na nové technologie a zelená řešení a že chcete udělat z Pražské plynárenské štiku v energetickém rybníce. Jakou rybou jste dnes? Už tou štikou?

Ne, ne. Zatím jsme kapr. Ale už hubneme a zrychlujeme se. Přerod do štiky bude chvíli trvat.

* Novými technologiemi a zeleným řešením jste myslel konkrétně co?

Rozvinul jsem u toho myšlenku, že bych chtěl udělat z Pražské plynárenské český energetický Netflix.

* Vážně? Jak si to představujete?

Abychom v ideálním případě poskytovali komplexní tepelný komfort za určitý fixní poplatek. Proto hovořím o Netflixu. Zaplatíte například 5000 korun měsíčně a za to budete mít doma určitou potřebnou teplotu, dodáme teplou vodu, prostě několik služeb dohromady a vy nebudete řešit jednotlivé položky jako dnes. Nemuseli byste se starat, zda topíte elektřinou, plynem, nebo fotovoltaikou. A nemuseli byste se starat o energetickou část domu či bytu, protože byste to měli vše předplacené. Věřím totiž tomu, že v budoucnosti budou energie méně závislé na samotné spotřebě, ale že to budou fixní peníze, které se za to zaplatí. Máte Netflix?

* Ano, máme doma Netflix předplacený. Proč se ptáte?

Protože prakticky u každého je to tak, že někdy se díváte víc, někdy méně, nějaké dny vůbec. Přesto máte službu zaplacenou a nestaráte se o to. Proto hovořím o obdobě Netflixu, komplexních službách a fixní ceně. Naši budoucnost vidím v takzvaných ostrovních provozech.

* Co to znamená?

Že energetika půjde do budoucna tím směrem, že si budete vyrábět energie například pomocí fotovoltaiky i sám, že budete naprosto přesně přes mobilní aplikace vědět, co a kde spotřebováváte. Za to je lepší platit fixní cenu. Dnes platíte i za jistič atd. Já bych chtěl, abyste platil za možnost brát elektřinu, plyn či vodu. Aby to tak ale mohlo fungovat, musíme být tou štikou, jak jsme o tom hovořili na začátku.

* Je to jenom sen, nebo už na tom pracujete?

Je to vize, ale domnívám se, že za nějakou dobu to začne skutečně takto fungovat.

* Co budete mít jako dodavatel dalších moderních technologií?

Fotovoltaiku. Dále chceme jít naproti vodíkové ekonomice, chceme mít plnicí stanice na vodík, protože se počítá například i s větší výrobou vodíkových aut. Chceme dělat rovněž bioplynové stanice.

* Zásadní otázkou, zejména teď, kdy se zdá, že ceny energií budou trvale vysoké, a cítíme zdražování, takový energetický Netflix se vyplatí pro odběratele cenově?

Kdyby ne, tak o tom ani nemá smysl uvažovat. Rozvoj výroby elektřiny pomocí fotovoltaiky u jednotlivých odběratelů půjde určitě kupředu. Stále více lidí si ji bude vyrábět samo. My bychom pak sdružovali cesty distribuce, kdybyste něco vyrobili a nespotřebovali to, tak my bychom elektřinu odkoupili a prodávali ji na trhu. Je to jiná filozofie podnikání v tomto oboru. Modernější, jasnější a také ekologičtější.

* Mě by ale zajímalo, kdy to bude?

Ještě se musí v Česku upravit zákony, ale že výhledově budete producent i spotřebitel v jednom, to je cesta, po níž svět i my půjdeme.

* Je to přechod na zelená řešení. I vaše firma o tom hodně hovoří. Je ta cesta ale schůdná? Nebude to moc drahé? I šíření dobra může být cestou do pekla, myslím v tomto konkrétním případě finančního. Jednoduše: Budeme na to mít?

To, co je drahé teď, nemusí být tolik drahé v budoucnu. V 90. letech, a to není tak dávno, si nikdo neuměl představit elektrárny na moři. Výhrady byly technologické i finanční. Dnes jich je spousta. Doba a podmínky vše změnily. Vy ve své otázce narážíte podle všeho i na evropský Green Deal, o kterém se tolik a tak vášnivě diskutuje. Ano, tato Zelená dohoda pro Evropu má agresívní cíl – být v roce 2050 bez fosilních paliv. A to je pro mnoho lidí v dnešních podmínkách těžko představitelné. Na druhou stranu se technologie vyvíjejí takovou rychlostí, že nevíme, co bude za patnáct dvacet let. Podívejte se na vývoj v jiných oblastech, například v případě mobilů a počítačů. Spotřeba domácích spotřebičů byla nesrovnatelně vyšší než dnes. Existují už také malé jaderné reaktory a mohl bych jmenovat dál. To, co jsme si před deseti lety neuměli představit, dnes běžně používáme. Tak by to mohlo být i s Green Dealem.

* Pracujete s těmito vizemi proto, že je to pro svět nevyhnutelné?

Energetická náročnost se musí snížit, jinak bude náš život či výroba daleko dražší. Musíme hledat cesty, jak to změnit. Nejmodernější technologie nám v tom pomohou.

* Chci z vás ale vymámit odpověď, zda na to budeme mít, zda na to nakonec nedoplatíme? Zda to dokonce nějaké vrstvy obyvatelstva neožebračí?

Neožebračí. Nemůžeme stát na místě. To ani nejde, technologický pokrok nám to nedovolí. Vidím v avizovaných změnách příležitost. Myslím si, že celou společnost to posune dál v jejím uvažování. Dám další příklad – recyklace. Pozitivně se k nim staví většina Čechů, a pokud mohou, dělají to. A opět – kdysi jsme o tom vůbec neuvažovali a neřešili jsme to, vyhazovali jsme věci bezhlavě na skládky a spalovali je bez rozmyslu. Jsme už úplně jinde. Proto lidé budou uvažovat vážněji o otázkách té pověstné uhlíkové stopy. Chápu, že někdo kritizuje způsob, jak se vše prezentuje, protože mnohé věci nejsou dostatečně a dobře vysvětlovány. Ale já mluvím o tom, jak budeme žít. Náš život se bude měnit prakticky ve všem.

* Odpovíte mi prosím na otázku ohledně těch peněz?

Už jsem se chystal… Jen jsem vysvětloval kontext. Ano, ze začátku to bude drahé. Bude to zátěž pro společnost. Ale je to investice do budoucnosti. Bylo by naivní tvrdit, že to bude levné. Nejlevnější je při výrobě elektřiny uhlí. Jenže tou cestou jít dlouhodobě nemůžeme, vytváří to skutečně velkou ekologickou zátěž, s tím nic nenaděláme. K těm penězům, lépe řečeno finanční náročnosti – musíme na to jít postupně, s rozmyslem, využitím chytrých řešení, tedy nejmodernějších technologií, a samozřejmě i s pomocí evropských či domácích fondů.

* Česko sází i na jaderné elektrárny, ale jakou roli v tom hraje plyn, který prodáváte vy a je čistší zdroj než uhlí?

Česko má problém, že nemá dostatek obnovitelných zdrojů, přírodní podmínky na to nejsou moc dobré. Budou fungovat fotovoltaiky na střechách, ale větrných elektráren se moc u nás nepostaví a vodních tím míň. Při technologií používaných v České republice si proto neumím představit, že by se přestal rychle používat zemní plyn. I bezuhlíková strategie s jistým využitím plynu počítá. České specifikum pak je, že velká část energie se spotřebuje na vytápění. Něco se dá nahradit elektřinou, ale pořád budeme nějaký plyn u nás potřebovat. Na druhou stranu se říká, že plyn obecně nebude podporovaná technologie. Nějak to musíme sladit.

* Jenže rozhodnutí o nás padají jinde, ne tady. Přicházejí například z Evropské komise či Evropského parlamentu. Tomu dokážeme čelit?

Už se ta rozhodnutí dějí. To, co přichází z Evropské komise, je mnohdy postaveno na německém konceptu energetiky…

* … a nová německá vláda bude podle všeho zelenější a zelenější.

Němci mají výhodu, že na jihu země jim masově funguje fotovoltaika a na severu mají moře, vítr. Jenže ani Německo se neobejde bez zemního plynu.

* Co ale máme dělat my? Můžeme se nějak bránit návrhům EU?

Česká vláda si musí vyboxovat nějakou výjimku či výjimky. Polsko v tomhle postupuje jinak. Na úrovni Evropské komise se o tom pořád diskutuje a bylo by dobré si nějakou výjimku vybojovat. Argumenty máme, potřeba je více vše zdůrazňovat – nemáme dostatek obnovitelných zdrojů a ani zelený vodík se zde nedá vyrobit v dostatečném množství. Bude přesto celé Česko vytápět elektřinou? To nevím, ale vím, že by to bylo extrémně drahé.

* Diskuse o Zeleném údělu, jak já mu říkám, nemá jen rovinu ekonomickou, ale i politickou a bezpečnostní. Plyn pro nás bude vždy většinou pocházet z Ruska. Nemůže nás Moskva vydírat?

Energetická bezpečnost je nesmírně důležitá, ale těžko se s tím dá něco dělat. Část Evropy je prostě závislá na ruském plynu. Připomínám u toho, že jaderné palivo pro české jaderné elektrárny se také dováží z Ruska. To je realita.

* V sektoru energetiky se pohybujete mnoho let. Je budoucí zelená bezemisní ekonomika důležitá k přežití? Nebo ji budeme mít z politických důvodů situace v Evropě, i kdybychom to nechtěli?

Je to velmi ambiciózní cíl a společnost by si měla vždy dávat ambiciózní cíle. Ve skrytu duše si myslím, že je realizovatelný a že společnost posune dál. Vytvoří to tlak na zlepšení fungování výrobních procesů, energetiky, a tím pádem i na jiný model fungování celé společnosti. V konečném důsledku to může vést k potlačení individuálního využití věcí, může to vést ke sdílené ekonomice a ke zlepšování kvality života. Podívejme se, jak hodně technologicky i jinak se posunul nástupem obnovitelných zdrojů německý průmysl. To má pak vliv na mnoho dalších věcí a na celou Evropu. Nemyslím si proto, že Česko nakonec touto cestou nepůjde.

* Ochranu přírody považuji za konzervativní myšlenku. Jenže klimahysterické výstupy, jež někdy vidíme, jsou naopak zahaleny do levičáctví. Společnost to následně až moc rozděluje. Je pak těžké vysvětlit, v čem je reálně Green Deal pozitivní nebo negativní. Nemyslíte, že je to začarovaný kruh?

Nemyslím. Je to ale špatně vysvětlováno, bez dostatečných argumentů a moc se na to dnes tlačí. Česká historie a český průmysl byly totiž tradičně spojovány s těžbou uhlí, s ocelárnami, těžkým průmyslem a energetikou. Vnímáme proto někdy cestu k dekarbonizaci jako ohrožování podstaty naší společnosti. Někdy si myslíme, že je to vlastně nepřátelský postup. Těžký průmysl se považuje pořád za naše rodinné stříbro a domníváme se, že zelená ekonomika ho zničí. Jenže právě ten těžký průmysl už není nic sofistikovaného a my bychom měli směřovat k něčemu chytřejšímu, vyspělejšímu a modernějšímu. Už se to děje, ale zatím nedostatečně.

* Největší diskuse se v poslední době vedou o cenách energií, které rostou. Zkrachoval kvůli tomu i jeden z velkých dodavatelů, Bohemia Energy. Bude to trvalý jev, nebo to je pouze nějaký výkyv?

Vidím současné ceny elektřiny i plynu jako extrém. Nepředpokládám, že budou růst pořád tak rychle, ale současně se už ani nevrátí na úroveň, jež byla předtím. To není možné. S tím musí počítat firmy i domácnosti.

* Češi na účtech vidí, že si připlácejí hodně za solární energii a velkou část tvoří distribuce dodavatele. Existuje nějaká možnost, že by se snížily náklady dodavatelů na tu distribuci? Že by to alespoň trochu pomohlo udržet ceny na uzdě?

Určitě existují chytřejší metody investic, ale to obrovské úspory nepřinese. Výkyvy ve spotřebě elektřiny jsou velké, ale všichni na druhou stranu vyžadují naprostou spolehlivost při dodávkách. Předpokládám, že nikdo se nechce vracet do dob socialismu, kdy se dodávky přerušovaly. Nebo k tomu, co jsme viděli v Libanonu druhý říjnový týden, kdy tam měli totální blackout, tedy byli úplně bez proudu. A udržení kvalitních distribučních sítí pro elektřinu i plyn, jež nás ochraňují před podobnými problémy, je velmi nákladná záležitost. Na tom bych skutečně nešetřil. Takže moc v tomto případě ceny nesrazíte.

* Pořád se objevují názvy jako smart cities, chytrá domácnost atd. Jakou roli v tom může Pražská plynárenská sehrát?

Vracím se zpátky k energetickému Netflixu ze začátku našeho rozhovoru. Chytré řízení domácnosti můžeme v budoucnosti očekávat. Když máte fotovoltaický panel na střeše, tak můžete sledovat všechny procesy pomocí mobilní aplikace. Dávám příklad – když svítí sluníčko a elektřinu si právě vyrábíte, bylo by fajn, kdyby nějaké zařízení spustilo doma vaši pračku, kterou jste předtím naplnili. Nemusíte na to čerpat energii jinde. A takových přístrojů může být více. Chytré domácnosti i chytrá města budou příběhem o optimálním využití energetického mixu, jenž bude právě v danou chvíli nejlevnější. To bude zároveň chytré zelené řešení.

* Kde vlastně jsme ve srovnání s některými zeměmi při využívání, uplatňování a výrobě zelené energie?

Na začátku. Ale do několika let se to posune a změní. To není v technologiích, ty nejsou problém. Je to pořád v našem myšlení. Pokud i česká společnost vezme jako normální, že na většině střech bude fotovoltaika a pomocí té si sami vyrábíme čistou elektřinu, tak se posuneme dál. Věřím, že to bude brzy.

* A chápu to správně, že vy osobně věříte na zelenou ekonomiku?

Věřím.

* Pražská plynárenská čelila loni jako všichni ostatní i situaci, kdy existovaly kvůli covidu nejrůznějších restrikce, včetně lockdownů. Jak vás to ovlivnilo a co to změnilo?

Ovlivnilo to vnitřní chod firmy a posunulo nás to v digitalizaci. Máme například nový portál pro zákazníky na internetu. Změnili jsme i organizaci práce týmů v údržbě, které se nepotkávaly, aby mohl vždy někdo fungovat bez ohledu na možné onemocnění covid. Celkově to ale pro nás skončilo neutrálně, což mělo i ten prozaický důvod, že zima byla skutečně chladnější. Lidé byli více doma a topilo se. Máme téměř 430 tisíc zákazníků, jež máme po celé republice, i když se jmenujeme Pražská plynárenská.

* Pražská plynárenská je ale stoprocentně městem vlastněná firma. Politici se ve volbách mění, ale vy musíte mít plány a vize na hodně dlouhou dobu dopředu. Nemůže se stát, že vaše vize někdo po dalších volbách rozmetá?

Existuje klimaplán hlavního města Prahy. Byl schválen letos, je ambiciózní a dobře napsaný. Mým úkolem je posunout naši firmu k zelené a bezemisní ekonomice. To je v souladu s pražským klimaplánem. Jistěže se může objevit politická reprezentace, která řekne, že to tak nechce. Pak to budeme řešit. Ale já si myslím, že základní cíle zůstanou stejné či velmi podobné a že to bude platné i za deset let. Osobně se u toho snažím udělat z Plynárenské hlavní energetickou firmu Prahy. Aby byla největší a nejlepší. A ideálně, aby veškeré městské firmy byly našimi zákazníky. Chci, abychom expandovali i v dodávkách tepla a elektřiny. Chceme expandovat více také ve Středočeském kraji.

* Nebylo by lepší, aby byla společnost podobného typu soukromá? Aby nebyla vlastněná městem?

To si nemyslím. Město má vlastnit na svém území strategické infrastrukturní podniky. Vodu, odpady, elektřinu a plyn. Má to své vážné a oprávněné důvody – mů žete na všechno lépe reagovat podle vlastních potřeb a záměrů. Navíc město je dostatečně kompaktní a kompetentní, aby to mohlo řídit.

* Hovoříme o fotovoltaice, vodíku, plynu. Nemůže být ale zdrojem čisté energie do budoucnosti ještě úplně něco jiného? Technologie pádí přece nezadržitelně vpřed.

Nevylučoval bych to. Nepodceňoval bych například malé modulární jaderné reaktory. To je zajímavá možnost. Vždyť nukleární energetika je pro Česko dobrý čistý zdroj energie.

* Různé části světa se ale dívají na přechod k bezemisnímu životu zatím různě. Například Čína nebo Indie, jež jsou velcí znečišťovatelé. Myslíte si, že v tom bude nalezen globální konsensus? Protože Evropa se podle dnešního pohledu může kvůli tomu ocitnout v nekomfortní situaci a může být méně konkurenceschopná.

Nakonec dojde ke konsensu. Vždyť i Čína hodlá omezovat uhelné elektrárny. Čínské firmy a vláda už zavětřily, že v Zeleném údělu budou obrovské finanční možnosti, a když tam něco rozjedou, tak to bude i v tomto sektoru gigantické. Dokonce i v Rusku se objevuje určité bezuhlíkové uvažování. Otázkou je Indie. Ale efekt globální sněhové koule podle mě nastane a přidají se postupně všichni.

* Vášnivě se diskutuje i o elektromobilitě, což bezprostředně s energií souvisí. Půjdeme i tímto směrem?

Já elektroauto mám a jsem zastánce elektromobility. V Česku v příštích deseti letech ale elektroauta ještě nepřeválcují vozy se spalovacími motory. Životnost auta je kolem 15 let, takže na zásadní změnu si u nás ještě chvíli počkáme. Největší diskuse se vede v tomto případě o infrastruktuře dobíjení. Česko zatím potřebnou infrastrukturu postrádá. Ale elektroauto je ideální dopravní prostředek do města a více se to projeví, až se tady prosadí, jak už jsem říkal, sdílená ekonomika, která umožní větší rozšíření půjčování těchto aut. Pak to získá zcela nový obsah a objevíme novou formu užívání aut.

* Řekl bych, že Češi na to ještě nejsou mentálně uzpůsobeni.

Je to generační otázka. Pro mladší generace nebude mít výhledově auto takovou hodnotu. Dnes jde často o image, ale v budoucnosti to bude prostý užitný dopravní prostředek. Až přijde ke slovu ta sdílená ekonomika.

* Je něco, v co u moderních technologií věříte a co by se mohlo brzy masově prosadit?

Líbí se mi odvážné koncepty využití virtuální reality. To bychom mohli pak i my ve firmě používat při údržbě našich zařízení. V brýlích budete mít návod, jenž člověka přesně navede, jak určitou věc opravit. Příklad z našeho sektoru: Máme bagristu, a kdyby on měl brýle s virtuální realitou, tak by viděl, kde jsou uložené trubky v zemi. U našich stanic by viděl údržbář, na co si má dát pozor, čeho se vyvarovat, kam přesně sáhnout. Využít by se to dalo i doma. Tradiční český kutil s brýlemi na virtuální realitu, to by bylo něco, že?

* No, to by bylo. Pracujete na něčem takovém?

Zamýšlíme se nad společným projektem s ČVUT, který by nám pomohl prostřednictvím virtuální reality s údržbou. Zatím je to lákavá představa, ale chceme na tom pracovat.

* Na závěr se vrátím ze vzdálených světů, jež mohou v něčem připomínat sci-fifilmy, na zem. Vlastníte totiž i dva pivovary v Jarošově a ve Znojmě. Proč? A jak to jde?

Jde nám to dobře a šlo nám to dobře i v těžké, covidové době. Souvisí to s takzvanou regionalizací piva. Kdysi prakticky každé město, či dokonce obec měly v našich zemích vlastní pivovar či pivovárek. Pak pivovarů ubývalo a ubývalo, potom ale přišla technologie malých pivovarů a dnes je vše jinak. Nemáme ambici pivo ze Znojma prodávat v Praze, nabízíme ho v tom regionu, kde se vyrábí. Máme vlastní distribuci a obchodní zástupce. Je to pro zákazníky cenově výhodné, a když jsme se celou dobu bavili i o ekologii a udržitelnosti, tak čím menší vzdálenost na dopravu, tím lépe i v tomto směru. Otevíráme i další pivovar v Brně. Vidím v tomto oboru svůj důchod…

* To je zajímavé odskočení od energetiky.

V pivovarnictví se odráží velké sepětí s naší zemí i s přírodou. Líbí se mi proto i vinohradnictví. Mám velký obdiv a úctu k tomu, jak s tím naši předkové po celá staletí dokázali pracovat. Zkouším teď proto dělat i hruškovici. A udělat ji dobrou není žádná legrace. Moc mě to ale baví. I když od toho energetického Netflixu je to daleko.

***

Praha má vlastnit strategické infrastrukturní podniky. Vodu, odpady, elektřinu a plyn. Má to oprávněné důvody – můžete na všechno lépe reagovat podle vlastních potřeb a záměrů.
 

MARTIN PACOVSKÝ

Od ledna 2021 je předsedou představenstva Pražské plynárenské. V energetice ale pracoval už předtím, například pro společnost ČEZ. Jako risk manager také působil ve venture capital fondu Inven Capital se zaměřením na čisté technologie. Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze, titul MBA získal na Rochester Institute of Technology ve Spojených státech amerických. Spoluvlastní také pivovary v Jarošově a ve Znojmě.