Fotovoltaika pro SVJ se vyplatí, když dům využije většinu vyrobené elektřiny. Díky dotacím může návratnost klesnout i pod 5 let.
Vysoké ceny elektřiny, snaha o úsporu a rostoucí povědomí o ekologii způsobily v posledních letech boom fotovoltaických elektráren (FVE). Výjimkou nejsou ani společenství vlastníků jednotek (SVJ), která stále častěji řeší otázku, zda se fotovoltaika na střechu jejich bytového domu vyplatí. Pojďme se tedy podívat, jaká řešení existují a kdy má investice smysl.
Jaké typy fotovoltaických instalací SVJ využívají?
Nejčastějším typem instalace pro SVJ jsou střešní fotovoltaické systémy, jejichž hlavní výhodou je jednoduchost a efektivní využití stávající plochy budovy. Standardní instalace se skládá ze tří klíčových komponentů:
● Solární panely, obvykle s výkonem od 10 do 50 kWp, podle velikosti domu.
● Střídač (měnič), který převádí stejnosměrný proud z panelů na střídavý proud použitelný v domácnosti.
● Bateriové úložiště, které není nutností, ale výrazně zvyšuje míru využití vyrobené energie.
U SVJ se často setkáváme se dvěma základními scénáři využití elektřiny:
Elektřina jen pro společné prostory: Nejjednodušší varianta, kdy fotovoltaika pokrývá společnou spotřebu – osvětlení, výtah, čerpadla nebo vzduchotechniku. Přebytečná energie se odprodává zpět do sítě, ale za relativně nízkou cenu.
Sdílení elektřiny mezi byty: Tato modernější varianta umožňuje sdílet energii mezi jednotlivými domácnostmi uvnitř domu. Výhodou je, že větší část elektřiny spotřebují domácnosti přímo, což zásadně zvyšuje úspory. Klíčovou roli v tomto systému hraje Elektroenergetické datové centrum (EDC), což je centrální digitální platforma, která zajišťuje registraci účastníků, sběr dat z chytrých elektroměrů, výpočet sdílení v 15minutových intervalech a spravedlivé rozdělení vyrobené elektřiny mezi byty podle předem stanoveného klíče.
Ekonomika fotovoltaiky pro SVJ: návratnost a dotace
Cena fotovoltaických systémů pro bytové domy se liší podle jejich výkonu a složitosti instalace. Pro menší SVJ (do 10 bytů) se instalace s výkonem 10 kWp pohybuje ve stovkách tisíc. U středních a větších SVJ se cena běžně dostává na hranici jednoho až dvou milionů korun při výkonech kolem 20–50 kWp s odpovídajícím bateriovým úložištěm.
Dobrá zpráva ovšem je, že stát prostřednictvím programu Nová zelená úsporám (NZÚ) pokrývá až 50 % investičních nákladů. Díky dotaci se návratnost fotovoltaiky pohybuje zpravidla mezi 4 až 8 lety. Přesný výpočet závisí na množství vyrobené energie a ceně elektřiny nebo také způsobu využívání elektřiny jednotlivých členů SVJ. Reálné příklady z praxe ale ukazují, že dobře navržený systém dokáže návratnost stlačit až ke spodní hranici tohoto rozpětí.
Právní rámec a rozhodování v rámci SVJ
V minulosti bylo pořízení fotovoltaiky komplikované, protože se vyžadoval stoprocentní souhlas všech vlastníků jednotek. To se však změnilo legislativní novelou zvanou Lex OZE I. Dnes už SVJ stačí k instalaci pouze většinový souhlas, zpravidla dvoutřetinový nebo tříčtvrtinový podle stanov daného SVJ.
Při hlasování se rozhoduje nejen o samotné instalaci, ale také o způsobu financování. Možnosti jsou vzít peníze z fondu oprav, případně investici financovat úvěrem, nebo kombinovat obě možnosti. Nejčastější variantou je využití dotací z programu Nová zelená úsporám a financování z fondu oprav, což rozloží náklady rovnoměrně mezi všechny vlastníky.
Technické požadavky na instalaci FVE: Jak začít?
Než se SVJ rozhodne, mělo by nechat provést odbornou analýzu. Technici prověří stav střechy (zejména její statiku a nosnost), možnosti umístění panelů, orientaci a případné zastínění. Zároveň se posoudí současná spotřeba elektřiny domu a možnosti jejího maximálního využití.
Je důležité vědět, že elektrárna s výkonem do 100 kWp nepotřebuje licenci Energetického regulačního úřadu (ERÚ), stavební povolení ani ohlášení. Taková instalace je tedy administrativně relativně jednoduchá.
Dále je potřeba myslet na elektroměry. Pokud SVJ zvolí variantu sdílení elektřiny, distributor nainstaluje nové chytré elektroměry do jednotlivých bytů.
U památkově chráněných domů je situace složitější. Pokud je dům kulturní památkou, stojí v památkové rezervaci nebo v chráněné zóně, musí mít společenství souhlas památkářů. Vyplatí se s nimi jednat předem a připravit fotky domu, jednoduché vizualizace a návrh vedení kabelů. Památkáři většinou požadují, aby panely nebyly vidět z ulice, měly nízkou konstrukci, tmavý matný povrch a aby kabely byly vedeny skrytě. Díky tomu se instalace schvaluje snáz a bez zbytečných průtahů.
Bez ohledu na památkovou ochranu je vždy potřeba splnit tři základní podmínky. Statický posudek prověří, zda střecha unese váhu panelů i balastu a jak odolá větru či sněhu. Požárně bezpečnostní řešení určí, kde mohou panely stát, jak se povedou kabely, kde bude nouzové vypnutí a jak se zajistí přístup pro zásah hasičů. Revize hromosvodu a přepěťová ochrana pak zaručí bezpečnost při bouřkách. Tyto dokumenty a revize jsou nutné pro uvedení systému do provozu, pro pojišťovnu i pro získání dotací.
Zkušenosti SVJ s fotovoltaikou v praxi
Podle zkušeností z mnoha realizací je klíčové správně dimenzovat fotovoltaickou elektrárnu a její komponenty. Například instalace bez baterie sice sníží pořizovací náklady, ale velká část vyrobené elektřiny odchází nevyužitá do sítě. Naopak instalace s větším bateriovým úložištěm výrazně zvyšují úspory, protože umožňují využít více vyrobené elektřiny přímo v domě. Na druhé straně se může také prodloužit návratnost. Je proto vhodné i chytré řízení toho, jak se s vyrobenou elektřinou bude nakládat na základě spotřeby.
Chytré systémy dokáží například v ranních hodinách upřednostnit prodej elektřiny do sítě před nabíjením baterie. Akumulace energie pak může probíhat nejen z fotovoltaiky, ale i ze sítě, zejména v době, kdy jsou spotové ceny elektřiny velmi nízké nebo dokonce záporné. Důležité také je, aby obyvatelé změnili své zvyklosti a spotřebu elektřiny přizpůsobili době, kdy je elektřiny ze slunce dostatek a to např. spouštění praček a myček během dne.
Příklady z praxe dokazují, že správně realizovaná instalace může přinést významné úspory a v některých případech dokonce i přes 70 % nákladů na elektřinu.
Kdy se tedy fotovoltaika pro SVJ skutečně vyplatí?
Fotovoltaika se vyplatí tehdy, když se podaří využít většinu vyrobené elektřiny přímo v domě, ať už díky akumulaci, nebo sdílení elektřiny mezi byty. S dotační podporou, vhodně zvolenou velikostí systému a dobrou spoluprací vlastníků lze dosáhnout návratnosti i do 5 let.
Vedle ekonomických úspor přináší instalace fotovoltaiky pro SVJ také vyšší nezávislost na cenách energií, zvyšuje hodnotu nemovitosti a má pozitivní ekologický dopad.
Pro většinu SVJ, která se rozhodnou pro fotovoltaiku, tedy platí jednoduché pravidlo. Dobře naplánovaná instalace se téměř vždy vyplatí.
Ano, fotovoltaika má smysl i pro menší bytové domy, kde je třeba 6 až 10 bytů. Dobře zvolená velikost systému s bateriovým úložištěm nebo možností sdílení elektřiny může pokrýt většinu spotřeby domu a návratnost díky dotacím může být i kratší než 7 let.
Díky podpoře z programu Nová zelená úsporám bývá návratnost investice do fotovoltaiky v bytových domech mezi 4 a 8 lety. Čím více vyrobené elektřiny dům spotřebuje, například díky bateriím nebo sdílení mezi byty, tím kratší tato návratnost je.
Už není potřeba získat stoprocentní souhlas vlastníků. Díky novele Lex OZE I stačí, aby instalaci odsouhlasila většina vlastníků podle stanov konkrétního SVJ, obvykle dvě třetiny nebo tři čtvrtiny členů. Rozhodnutí se přijímá formálně na shromáždění.
Běžná instalace zahrnuje solární panely, měnič proudu neboli střídač, případně bateriové úložiště. K tomu může být přidáno chytré řízení spotřeby, ohřev teplé vody nebo nabíjecí stanice elektromobilů. Pokud se energie sdílí mezi byty, je nutné instalovat také chytré elektroměry pro každou domácnost.
Přebytky elektřiny, které bytový dům nevyužije, se automaticky dodávají do distribuční sítě. Cena se pohybuje přibližně mezi 2 až 4 korunami za kWh podle aktuálních tržních cen. Tyto příjmy většinou spravuje přímo SVJ a používá je například ke snížení nákladů na společnou spotřebu nebo na příspěvky do fondu oprav.
Na fotovoltaiku mohou SVJ čerpat dotace z programu Nová zelená úsporám, a to až do výše poloviny celkových nákladů. Dotace pokrývají pořízení panelů, baterií i dalších technologií. Velkou výhodou je možnost čerpání peněz zálohově předem, tedy ještě před realizací projektu. Vyřízení obvykle obstarává přímo dodavatel instalace. Nárok na podporu má přitom i bytový dům v Praze, a to bez ohledu na lokalitu či počet bytů.
Ano, sdílení elektřiny uvnitř bytového domu je možné a zároveň představuje nejvýhodnější způsob využití fotovoltaiky pro SVJ. Elektřina se mezi jednotlivé domácnosti rozděluje podle domluveného klíče, třeba podle velikosti bytů. Tento způsob rozdělování je virtuální, domácnosti tedy nemusí platit žádné další distribuční poplatky. Díky tomu všichni získají levnější elektřinu vyrobenou přímo na své střeše.
